Třeboň

je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko. Leží 22 km východně od Českých Budějovic, na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. První zmínky o městě pochází z poloviny 13. století. Od roku 1365 se objevuje i český název, dříve pouze Wittingau (Vítkův luh). Největšího rozmachu dosahuje Třeboň za Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Po nich třeboňské panství vlastní Švamberkové, a později Schwarzen­bergové. V 19. století vznikají v Třeboni rašelinové lázně a od roku 1960 má město lázeňský statut. V roce 1978 bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Schwarzenberská hrobka

je hrobka rodu Schwarzenbergů v obci Domanín. Nachází se jihovýchodně od rybníka Svět, necelé 2 km od třeboňského Masarykova náměstí. Založil ji Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799-1888) na podnět své manželky Eleonory Schwarzenbergové, rozené z Liechtensteinu (1812-1873). Stavba začala roku 1874 a byla dokončena roku 1877. V hrobce je uloženo 26 rakví. Správu zajišťuje Národní památkový ústav a hrobka je přístupná veřejnosti.

Rybníky a okolí

Třeboňsko je krajem rybníků. Ráz a charakter třeboňské krajině vtiskly systematické úpravy rybníkářů Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan. Rybníků se zde nachází téměř 500. Leží zde i Rožmberk, který s rozlohou 647 ha je nejen největším rybníkem v České republice, ale dokonce i ve střední Evropě. Mezi rybníky prochází hustá síť turistických tras a cyklostezek, které často vedou po rybničních hrázích s mohutnými staletými duby. Pro své mimořádné přírodní hodnoty bylo Třeboňsko vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO.

Zlatá stoka

je vodní kanál v Třeboňské pánvi, který zásobuje vodou soustavu rybníků, pomáhá je okysličovat a taktéž pomáhá odvádět přebytečnou vodu během výlovů. Zlatá stoka propojuje pomocí dalších stok rybníky na levém břehu Lužnice. Délka se udává mezi 45 až 50 km s průměrným průtokem okolo 1 m3/s. Průměrný sklon činí pouhých 28,5 cm / km. Vodní kanál byl vystaven dle plánu Štěpánka Netolického z roku 1506. Samotná realizace začala o dva roky později a dle většiny zdrojů byla dokončena roku 1518. Systém Zlaté stoky navazoval na předchozí kratší kanál nazývaný Strúha, který byl během husitských válek poničen. Název Zlatá stoka se vžil až za Schwarzenbergů z důvodu její důležitosti pro soustavu rybníků. Pro vodní plavbu je nesjízdná. V okolí kanálu se nachází množství chráněných oblastí, ve kterých se vyskytuje různorodá fauna a flóra.

Chlum u Třeboně

(německy Chlumetz bei Wittingau) je městys s přibližně dvěma tisíci obyvateli. Chlum se nachází poblíž rakouských hranic - přibližně 5 kilometrů od něj leží rakouské městečko Litschau. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. V 15. století se v okolí těžila železná ruda, která zde byla zpracovávána až do počátku 20. století a po jejím vytěžení následoval rozvoj sklářství. Byla založena dlouholetá tradice ve výrobě uměleckého skla (Český křišťál, sklářská škola). V roce 1885 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Za návštěvu určitě stojí místní zámek a také poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Jindřichohradecká úzkokolejka

Železniční trať Jindřichův Hradec je úzkorozchodná regionální železniční trať o délce 33,0 km. Díky úzkému rozchodu koleje 760 mm (tzv. bosenský rozchod) a díky přírodě České Kanady, kudy dráha prochází, je vyhledávanou turistickou atrakcí. Byla zprovozněna v roce 1897. Jejím majitelem tehdy byla akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz, ale přepravu zajišťovaly rakouské státní dráhy kkStB a od roku 1918 posléze Československé státní dráhy. V roce 1925 byla dráha zestátněna. Od roku 1998 je vlastníkem a provozovatelem tratě společnost Jindřichohradecké místní dráhy.